History

Kozel Castle is one of the most visited sight in West Bohemia. The unusual title of the castle surprise you. To explain all you have to do -drive just a few kilometers south of Pilsen.

Zámek Kozel podle pověsti za svůj název vděčí pohanskému zvyku Slovanů, kteří v těchto místech v době jarní rovnodennosti obětovali bohům kozla. Věřili, že jim obětování přinese bohatou úrodu. Původně se ovšem tento zámek nazýval Waldschloss bei Stiahlau, tedy Lesní zámek.

Stavebníkem zámku byl hrabě Jan Vojtěch Černín z Chudenic, nejvyšší lovčí Království českého, majitel tehdejšího šťáhlavsko-nebílovského panství. Jako stavitele povolal pražského architekta Václava Haberditze, který navrhl hlavní budovu zámku obdélníkového půdorysu s rozsáhlým nádvořím. Budova byla dokončena po pěti letech prací v roce 1789. V devadesátých letech pak hrabě Černín nechal zámek rozšířit o další 4 budovy - kapli sv. Kříže, jízdárnu, lokajnu a konírnu. Návrhy pro tyto budovy vytvořil Ignác Jan Nepomuk Palliardi. Zámek je vystavěný v čistém klasicistním stylu a dodnes je ojedinělou ukázkou klasicistního venkovského sídla šlechty konce 18. století na našem území.

Hrabě s manželkou Josefinou (rozená Thun-Hohenstein) ovšem stabilně obývali zámek ve Šťáhlavech. Jan Vojtěch Černín nechal zámek Kozel vybudovat jako lovecký zámek, který sloužil především k ubytování jeho hostů v průběhu honů konaných v okolních lesích. Ty už dříve sloužily jako obora, nicméně v tomto období zde byla vybudována síť hvězdicovitě uspořádaných cest, které byly upraveny přímo k potřebám parforsních honů.

Ačkoli byl Jan Vojtěch Černín dvakrát ženatý, roku 1816 zemřel bez potomků. Šťáhlavsko-nebílovské panství tak odkázal svému prasynovci Kristiánu Valdštejn-Vartemberkovi.

Kristian původně ze svého dědictví nebyl nadšený. Nejen, že ve Šťáhlavech nikdy předtím nebyl, navíc bylo panství zatíženo nemalými dluhy. Nakonec se na Kozel uchýlil po rozepři se svým otcem kvůli svému plánovanému sňatku s Marií Thun – Hohenstein z Ronšperka (dnes Poběžovice u Domažlic). Poté, co bylo k jejich sňatku konečně svoleno, se společně na Kozel přestěhovali a vytvořili z něj své letní sídlo. Zimní sezónu trávili většinou ve Vídni. Zámek Kozel takto využívali až do roku 1832, kdy Kristián zdědil po svém otci mnichovohradišťské panství. Jeho pozornost se tak od Šťáhlav přesunula ke zchátralému rodovému sídlu. Kristián s Marií měli 8 potomků, z toho 2 syny. Zámek Kozel po něm zdědil jeho prvorozený syn Arnošt, který jej se svou rodinou nadále obýval a udržoval.

Rod Valdštejn - Vartemberků měl zámek Kozel v držení až do roku 1945, kdy byl na základě Benešových dekretů zkonfiskován. Dnes je pod správou Národního památkového ústavu.