Radyně

  • Vhodné pro vozíčkáře: Ne

Královský hrad Radyně byl postaven před rokem 1361 během vlády Karla IV. Dnes již zřícenina hradu ve výši 569 m n. m. vévodí širému okolí. Je typickou dominantou celého Plzeňska.

Historie Radyně

Královský hrad Radyně byl postaven ve 14. století za vlády českého krále a císaře Římské říše Karla IV. V českém prostředí se původní jméno Karlskröne neujalo, a tak po smrti Karla IV. byl hrad nazýván Radyní podle jména kopce a buližníkové skály, na níž byl hrad vybudován.

Stavebně patří Radyně k rozvinuté pevnostní architektuře doby Karlovy. Dříve vedl vstup a vjezd do hradu přes suchý obranný příkop po zvedacím mostě. Dále bylo severní nádvoří hradu s hospodářskými budovami chráněné hradbami a na konci byla čtyřhranná bašta. Přístup z jižní, západní a částečně i severní strany ke hradu chránil obranný příkop hluboký 5 metrů a široký 9-12 metrů. Ochranu dalších částí nádvoří tvořily čtyři brány s věžemi. Pod hrubou čtvercovou hradní věží byla vyhloubena hradní cisterna na dešťovou vodu, stékající ze střechy věže, která byla jediným zdrojem vody na hradě.

Na místě dnešní betonové lávky do hradu na severní straně hrubé věže býval další zvedací most, který obsluhoval dveřník ze své místnosti v prvém poschodí věže. Z lávky se vcházelo po několika schodech vstupní branou do sklepa paláce a odtud po dřevěném schodišti do hrubé věže.

Jako správci hradu - purkrabí byli dosazováni většinou příslušníci drobné šlechty z Plzeňska. Jejich povinností bylo sledovat a zajišťovat bezpečnost obchodní cesty z Norimberka přes Řezno do Prahy, vykonávat správu královského majetku v okolí a soudní pravomoc nad přímými poddanými panovníka. Posledním byl asi hejtman Racek, za jehož vlády, v polovině 16. století, hrad vyhořel.

Kronikář Beckovský na začátku 18. století píše takto: Na vrchu spatřuje se pustý hrad Radyně, do kterého žádný nejde, obávaje se, aby ho v něm nějaké neštěstí nepotkalo. Neboť od svých předkův toho správu mají, že v tom hradu všelicí duchové se zdržují, od kterých, kdo do něho vejde, nějakou nesnáz trpěti musí. Všechny ty báje a pověsti mají původ u bájného zakladatele hradu Radouše.

Znalce heraldiky i další návštěvníky jistě potěší výstavka erbů a znaků všech majitelů hradu ve zbrojnici hrubé věže, od zakladatele hradu Karla IV. (1361 - 1536) a pozdějších držitelů hradu pánů ze Štemberka (1496 - 1561), Kokořovců (1561-1710), Černínů (1710 - 1816), Valdštějnů (1816 - 1920), až po nynějšího vlastníka a správce hradu město Starý Plzenec (1920 - …).

Z vrcholu věže je krásný pohled na široké okolí. Na západě je vidět Plzeň, hrad Přimda, za dobré viditelnosti Šumava, jihovýchodně zbytky hradu Vlčtejna, východně potom část střechy zámku Kozel. Na sever pak Starý Plzenec, nad nímž se na pravém břehu Úslavy rozprostírá na kopci Hůrka s rotundou sv. Petra a Pavla. Okolo Starého Plzence vede naučná stezka vybudovaná k 1000. výročí založení Staré Plzně. Stezka prochází historickými místy i přírodními lokalitami, jako např. Černá stráň na Hůrce (složená z břidlice), Starý rybník v Sedlci, chráněný přírodní útvar Andrejšky apod.

Technické údaje:
Nadmořská výška podlahy sklepení: 566,69 m.n./m
Výška podlahy ochozu věže od podlahy sklepení: 21,18 m
Celková výška věže (uvnitř hradu): 22,13 m
Počet schodů při výstupu na ochoz věže: 118
Průměrná tloušťka zdiva paláce / věže: 2,3 m / 2,45 m
Hloubka cisterny / nadmořská výška dna 11,6 m / 553,1 m n/m
Výška ochozu nad údolím řeky Úslavy ve Starém Plzenci: 258 m

Kontakt:

Městský úřad, Smetanova 932, 332 02 Starý Plzenec
Telefon: 377 966 605


Tipy na výlet

Zřícenina hradu založeného Heřmanem z Litic zřejmě v letech 1367-1377 na místě pravěkého sídliště.

Nový vyhlídkový altán je replikou historického objektu, který v místě dříve stával. První zmínka o původním altánu pochází z roku 1838.

Rotunda svatého Petra a Pavla ve Starém Plzenci je jednou z nejstarších dochovaných církevních památek v České republice.